Švédština je mateřským jazykem pro zhruba devět milionů lidí, žijících převážně v samotném Švédsku a Finsku, kde je švédština druhým národním jazykem a zároveň mateřským jazykem pro téměř 6 % populace. Zajímavé jsou Ålandy, autonomní ostrovy náležící Finsku, kde je švédština oficiálním jazykem, a i většina obyvatel má jako hlavní jazyk švédštinu. Švédština patří mezi oficiální jazyky Evropské unie a zároveň jedním z pracovních jazyků Severské rady, mezinárodní organizace podporující spolupráci mezi severskými zeměmi.
Všeobecně
Švédská abeceda obsahuje 28 znaků, 29 pokud počítáme w jako vlastní písmeno. Jejími výraznými znaky jsou písmena ä, ö, pro mnohé známé z němčiny, odkud byla obě písmena převzata. Dalším nápadným písmenem je å, které se ovšem nachází také v dánské a norské abecedě.
Slova jsou tvořena zejména skládáním a odvozováním, kdy se často příponou tvoří slovesa nebo přídavná jména.
Čím je švédština proslulá je její hudební přízvuk. Výslovnost je poněkud složitější a platí zde různá pravidla, přičemž například jistá stejná písmena se vyslovují rozdílně v odlišných slovech. Například písmeno g se v závislosti na slově vyslovuje jako české g nebo j. Všeobecně se dá říci, že písmeno není vždy vyslovováno stejným způsobem, a že vyslovovaný zvuk není vždy napsán stejným písmenem. Místní dialekty hrají v těchto případech také významnou roli.
Finská švédština se od švédské liší především výslovností, neboť finská verze postrádá onen typický zpěvný přízvuk a mnohá slova se vyslovují tak, jak by ve švédské švédštině neměla. Samozřejmě je tu i patrný vliv finštiny, a proto jsou jisté pojmy do určité míry změněny.
Lingvisticky významné jsou vydávané slovníky aktuálních švédských slov a výrazů. Ty nemusí být bezpodmínečně zcela nové, avšak jejich výskyt se v průběhu předchozích let musí zvýšit nejen v běžné řeči, ale také v médiích, čímž jsou oficiálně zařazena do slovní zásoby. Švédská akademie vydává různé slovníky, z nichž nejdůležitější je Svenska Akademiens ordbok (SAOB), vydávaný od roku 1893, týkající se švédské slovní zásoby a jejího vývoje od dob Gustava Vaasy, a druhý slovník Svenska Akademiens ordlista (SAOL), publikovaný od roku 1874, věnující se aktuálním švédským slovům, jejich pravopisu, výslovnosti, skloňování a častokrát také významu. Tento slovník je tedy důležitým pomocníkem zejména při překládání.
Původ a příbuzné jazyky
Stejně jako čeština patří švédština mezi indoevropské jazyky, nicméně je germánským jazykem, vycházejícím ze společného starodávného severského jazyka nazývajícím se urnordiska. Společné znaky jsou ve skandinávských jazycích jsou dodnes zřetelné. Ale i přestože jsou si některé severské jazyky velmi podobné, nelze říci, že naučením se jednoho lze bez problémů rozumět v celé Skandinávii. Překladatelé do švédštiny vědí, že některá slova si mohou být podobná, ale jejich význam je v jiném jazyce zcela odlišný.
Historie
Jak již bylo řečeno, švédština se vyvinula z téměř neznámého jazyka urnordiska, používajícím runovou abecedu. Zhruba od období 9. století je už možné mluvit o švédštině, která se však té současné takřka nepodobala a navíc stále využívala pozměněnou runovou abecedu.
Velké jazykové změny přišly před zhruba 1000 lety, kdy křesťanští duchovní zavedli ve Švédsku literární kulturu. S nástupem křesťanství přejala švédština nejen latinku, ale také některá slova z latiny a později i řečtiny. V tomto období neměla švédština žádná pravidla pravopisu a ten, kdo psal, si sám zvolil, jak se každé slovo bude psát. Až s pozdějším vývojem jazyka a vydáním první Bible byla stanovena určitá pravidla.
Počátkem 14. století se do Švédska začali stěhovat němečtí obchodníci a řemeslníci, ve spoustě měst jejich populace dokonce převládala nad Švédy, což způsobilo obrovský dopad na jazyk. Švédština přejala slova německého původu, která se týkala především řemeslnictví a městského života; některá v jiné podobě i s jiným významem, než byla původně užívána. Problémy Němců s jazykem vedly ke značnému zjednoduššení švédštiny do budoucna, kdy vymizely například určité slovesné formy. Vliv němčiny dokazují procenta přejatých slov do švédštiny; některé studie ukazují, že až 24-30 % slovní zásoby mají původ v němčině.
V průběhu 18. století byla ve Švédsku obdivována francouzská kultura do takové míry, že vyšší společenské vrstvy ji používaly v písemné i mluvené formě. Vzhledem k povaze zájmu se nová slova týkala především nábytku, umění a kultury. Je odhadováno, že zhruba 1-6 % švédské slovní zásoby jsou slova přejatá z francouzštiny. Švédština následně prodělala určité zjednoduššení, kdy se nejn francouzská slova vytvořila/přeložila do švédštiny.
Zhruba od 19. století se začal zvyšovat zájem o Ameriku a Velkou Británii, proto švédština začala ve větším měřítku přebírat anglická slova. Nicméně až 20. století znamenalo pro švédštinu velký skok; docházelo k dalšímu zjednodušení jazyka
Po druhé světové válce byla ve Švédsku představena angličtina jako cizí jazyk, což drasticky zvýšilo počet přejatých slov. V současné době má tedy slovní zásoba, týkající se především sportu, technologie a zábavy, kořeny v angličtině a tento trend nadále pokračuje. Především starší generace se domnívá, že tato tendence ničí švédštinu jako jazyk sám o sobě.
Současná švédština a překlady do švédštiny
V druhé polovině 20. století došlo ke Švédsku k masové imigraci, což způsobilo změnu struktury obyvatel, jež se odrazila též v jazykové oblasti. Imigranti osídlili především předměstí velkých švédských měst jako jsou Stockholm, Malmö a Göteborg, kde mladé generace různého etnického původu vytvořily vlastní formu jazyka, označovanou jako multietnický jazyk mládeže. Ačkoli tento jazyk není využíván v každodenních situacích a ani není zastoupen v médiích, přesto v něm bylo vydáno několik knih a je používán i ve filmech. Překlad takových děl je proto častokrát mnohem složitější, neboť obsahuje slova původem například z turečtiny, arabštiny, angličtiny a dalších.
Odkazy:
http://lingvo.info/cs/lingvopedia/swedish
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0v%C3%A9d%C5%A1tina
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=6442