překlady do portugalštiny

Portugalština se řadí mezi románské jazyky – konkrétně mezi západní románské jazyky od iberorománské větve, kam patří i španělština, katalánština a galicijština. Portugalština vznikla z lidové verze latiny. Po světě se z Evropy rozšířila během patnáctého a šestnáctého století, kdy si Portugalsko budovalo rozsáhlou koloniální říši. O svou poslední zámořskou kolonii Portugalsko přišlo v roce 1999, kdy předalo Macao Číně, portugalština se však uchovala jako úřední jazyk nejen v Evropě, ale i na americkém, africkém a asijském kontinentu. V současnosti je portugalština jediným úředním jazykem v Portugalsku, Angole, Brazílii, Mosambiku a na Svatém Tomáši a Princově ostrově. Spolu s jinými jazyky je úředním jazykem i ve Východním Timoru, Macau a Rovníkové Guiney, dále i v Guiney-Bissau a na Kapverdách. Používá se ovšem i v jiných zemích, kam se rozšířila především díky přistěhovalcům – což se týká například Lucemburska či Andory. Poptávka po překladech do portugalštiny je tedy relativně velká.

Portugalština ovšem není ve všech státech, kde se používá stejná, vlastně úplně stejná není ani ve všech částech Portugalska, pokud uvažujeme o hovorové variantě jazyka. Každý portugalský kraj má z jazykového hlediska svá specifika, jak už tomu tak bývá i u jiných jazyků.

Portugalština má dvě varianty psaného jazyka. Tou první variantou je evropská a africká portugalština, tou druhou je portugalština brazilská. Schválením tzv. Acordo Ortográfico (Dohoda o společném pravopisu) se ovšem všechny varianty portugalštiny docela sblížily. Přesto rozdíly přetrvávají – jsou především v syntaxi a slovní zásobě – například v případě novějších slov: autobus se v Brazílii řekne ônibus a v Portugalsku autocarro, mobilní telefon je v Portugalsku telemóvel a v Brazílii celular. To překlady do portugalštiny samozřejmě komplikuje.

Rozdíly jsou však nejen v novějších slovech, ale i těch starších. Před příchodem Portugalců do Brazílie se v Brazílii hovořilo více než tisícem různých indiánských jazyků, které časem brazilskou portugalštinu ovlivnily, dále pak přijímala brazilská portugalština slova i z afrických jazyků, francouzštiny, španělštiny, italštiny a angličtiny.

Snídaně se v Portugalsku řekne pequeno almoço a v Brazílii café da manhã.

Další příklady:

xícara (Br) x chávena (Pt) = šálek

pedestre (Br) x peão (Pt) = chodec

usuário (Br) x utilizador (Pt) = uživatel

bunda (Br) x rabo (Pt) = zadek

banheiro (Br) x casa de banho (Pt) = koupelna

esporte (Br) x desporto (Pt) = sport

Dále se pak například v brazilské portugalštině vyskytují slova, která v evropské portugalštině nemají využití, protože se týkají třeba zvířat či rostlin, které se v Portugalsku nevyskytují:

babaço – velká palma, maracujá – maracuja, piranha - piraňa

Největší rozdíl mezi evropskou a brazilskou variantou portugalštiny je ovšem ve výslovnosti. Obecně lze tvrdit, že v evropské portugalštině dochází k redukci nepřízvučných samohlásek, zatímco v brazilské variantě se uplatňuje spíše změna souhlásek. Výslovnost rr v Brazílii často přechází až k ch, koncové –l, které Portugalci vyslovují jako tvrdé ł, přechází na -u, v mnoha částech Brazílie se d, t, n před vyslovovaným i (psaným jako i nebo jako e) vyslovuje jako dž/ď, č/ť, ň.

Co se týče rozdílů v syntaxi, uvedeme si také několik příkladů:

Průběhový čas: estar + a + infinitiv x estar + gerúndio. V evropské variantě se používá první verze a v Brazílii ta druhá:

Já estou a cozinhar. (Pt) x Já estou cozinhando. (Br) – Už vařím.

Použití příslovce mais místo já:

Já não se lembra. (Pt) x Não se lembra mais. (Br) – Už si nevzpomíná.

Zajímavý jevem, který stojí za povšimnutí je tykání a vykání v evropské a brazilské portugalštině. Co se vykání týče, v obou variantách se pro vykání používá zájmeno o senhor (pro muže) / a senhora (pro ženy) a spojuje se s třetí osobou čísla jednotného, pokud vykáme jedné osobě:

O senhor é português? – Jste Portugalec?

Pokud vykáme více osobám, použijeme zájmena os senhores / as senhoras a spojíme je s třetí osobou čísla množného, to platí také v obou variantách portugalštiny:

As senhoras são portuguesas? – Jste Portugalky?

V evropské portugalštině existuje i méně formální varianta vykání: zájmeno você, které se také pojí se třetí osobou jednotného čísla, stejná varianta se v Brazílii používá pro tykání:

Você é checo? – Jste Čech? (Pt) / Jsi Čech? (Br)

Zájmeno vocês spolu s třetí osobou množného čísla se používá pro tykání více osobám v obou variantách portugalštiny:

Vocês são checos? – Jste Češi? (vy všichni, kterým tykám)

V evropské portugalštině se pro tykání používá zájmeno tu a druhá osoba čísla jednotného:

Tu és checo? – Jsi Čech? (portugalská varianta)

V brazilské portugalštině se zájmeno tu příliš nepoužívá, protože Brazilcům připadá příliš intimní. Dochází zde však k zajímavému míchání, kdy je v jedné větě zájmeno tu ve spojení s třetí osobou čísla jednotného:

Tu não quer ver a televisão? – Ty se nechceš dívat na televizi?

Nebo ještě další zajímavou kombinaci zájmen tu a você si můžeme představit:

Você nem sabe quanto te quero. – Ani nevíš, jak moc tě chci.

Portugalština se hodně podobá španělštině – především ve své psané formě. Platí, že Španělé a Portugalci si při psaném projevu mohou rozumět poměrně dobře, při mluveném už to bývá horší. Portugalština kromě ústních samohlásek využívá i nosové samohlásky, které se ve španělštině nevyskytují, portugalská výslovnost se tak více podobá francouzštině.

Na závěr si můžeme ještě představit některá zajímavá portugalská pořekadla:

É muita areia para a minha camioneta. – (Doslova: Je to příliš mnoho písku pro můj náklaďák.) Je to na mě trochu složité.

É cor de burro quando foge. (Doslova: Má to barvu utíkajícího osla.) Nejasná barva.

Odkazy:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Portugal%C5%A1tina

https://cs.wikipedia.org/wiki/Brazilsk%C3%A1_portugal%C5%A1tina

http://www.tudobem.cz/o-tudobem-cz/

http://lingvo.info/cs/lingvopedia/portuguese

http://brazilie.orbion.cz/stat/pruvodce/jak-se-domluvit-207/